pro myšlenky o jídle

Když se u dítěte začne něco měnit kolem jídla, bývá to pro rodiče hodně nejisté období. Možná si nejdřív říkáte, že jde jen o přechodnou změnu. Dítě nechce snídat, začne odmítat některá jídla nebo si bere menší porce. Pak si ale všimnete, že se k tomu přidává větší zájem o kalorie, pohyb nebo vlastní tělo. A najednou nevíte, co je ještě v pořádku a kdy už je potřeba zasáhnout.

Jak může být těžké sníst normální porci? Proč si prostě nepřidat? Proč si dát svačinu, když víte, že jste ještě nejedli dost? Protože hlava může v takové chvíli říkat něco úplně jiného.

Ani nevíte, jak se to stalo a postupně se před společným jídlem najednou objevuje napětí, které tam dřív nebylo. A ve vás se bije několik obav najednou. Mám zasáhnout? Co když na něj budu tlačit a všechno ještě zhorším?

Nejdřív to často vypadá úplně normálně. "Chci jíst zdravěji, omezím sladké, nebudu tolik večer jíst, začnu trochu víc cvičit.“ A vlastně na tom není nic zvláštního. Jenže pak se něco začne měnit. Najednou není problém jen v tom, co jíst, ale hlavně v tom, co si člověk ještě dovolí sníst.