Jak může rodič pomoci při léčbě poruchy příjmu potravy

Když se u dítěte začne něco měnit kolem jídla, bývá to pro rodiče hodně nejisté období. Možná si nejdřív říkáte, že jde jen o přechodnou změnu. Dítě nechce snídat, začne odmítat některá jídla nebo si bere menší porce. Pak si ale všimnete, že se k tomu přidává větší zájem o kalorie, pohyb nebo vlastní tělo. A najednou nevíte, co je ještě v pořádku a kdy už je potřeba zasáhnout.

Často se mě rodiče ptají, jestli mají dítě víc kontrolovat, nebo naopak nechat být. Jestli ho mají do jídla nutit, nebo tím situaci ještě zhorší. A také jestli něco sami neudělali špatně.

Jedna důležitá věc je proto na začátku rodič není příčinou poruchy příjmu potravy a jeho úkolem není dítě sám vyléčit. Může ale sehrát v léčbě velmi důležitou roli.

Nejdřív se snažte pochopit, co se děje

Když dítě začne jíst méně, je přirozené soustředit se na každé jednotlivé jídlo. Snědlo oběd? Dojedlo svačinu? Kolik toho nechalo?

Mnohem užitečnější je ale podívat se na změnu v širším kontextu.

Jak dítě jedlo před několika měsíci a jak jí teď? Přibylo potravin, kterým se vyhýbá? Zmenšily se porce? Začalo více cvičit? Vadí mu jíst mimo domov nebo jídlo, které samo nepřipravovalo? Tráví kolem jídla nebo svého těla více času?

Právě postupná změna stravování může být důležitým signálem, i když dítě stále každý den něco jí a jeho hmotnost na první pohled nevypadá problematicky.

Buďte oporou, ne kotrolovatelem

Ve chvíli, kdy má rodič strach, je velmi snadné začít dítě přehnaně kontrolovat. Ptát se, co přesně snědlo, proč nedojedlo, jestli opravdu mělo svačinu nebo proč si vzalo menší porci.

Někdy je určitá míra kontroly a dohledu u léčby PPP skutečně potřeba. Záleží na věku dítěte a závažnosti obtíží. Nemusí ale znamenat, že se z rodiče stane člověk, který celý den hlídá každé sousto.

Pomáhá spíš předem nastavený režim a jasná pravidla. Dítě pak nemusí při každém jídle znovu rozhodovat, jestli si dovolí jíst.

Místo dlouhého přesvědčování může být někdy jednodušší říct:

Teď je čas svačiny, připravila jsem ti ji.

Vím, že je to pro tebe teď těžké. Přesto potřebujeme, abys jedla. Jsem tady s tebou.

Je v pořádku uznat, že je dítěti něco nepříjemné, a přitom hranici nepustit.

Nesnažte se dítě přesvědčit, že se nemá bát

Tohle může být těžké. Když dítě řekne, že se bojí přibrat, první reakce rodiče bývá často:

Ale vždyť potřebuješ přibrat, nemáš proč přibírat, podívej, jak jsi hubená....

Jenže tím se obvykle nedostaneme k tomu, co se skutečně děje. Strach z jídla nebo přibírání totiž není něco, co zmizí po jednom logickém argumentu. Pro dítě může být opravdu intenzivní, i když rodiči připadá zcela nepochopitelný.

Můžete říct například:

Rozumím, že se toho bojíš. Zároveň ale víme, že tvoje tělo potřebuje dostatek jídla. Pomůžeme ti to zvládnout. Nemusíte dítě přesvědčit, že strach není skutečný. Potřebujete mu pomoci udělat další krok navzdory tomu, že strach cítí.

Nechte stranou komentáře o těle

To platí i pro zdánlivě pozitivní poznámky.

Ty jsi ale krásně zhubla, vypadáš teď skvěle, už nejsi tak hubená....

Pro člověka s PPP mohou být podobné komentáře velmi silným signálem, že změna těla je žádoucí. Stejně tak ale nepomáhá neustále tělo kontrolovat nebo komentovat opačným směrem. Mnohem bezpečnější bývá mluvit o tom, jak se dítě cítí, co prožívá a co potřebuje.

Někdy je potřeba převzít část odpovědnosti za jídlo

U zdravého dítěte je přirozené postupně mu dávat stále větší prostor rozhodovat o tom, co a kolik bude jíst.

U dítěte, které má poruchu příjmu potravy, ale může být právě rozhodování kolem jídla součástí problému.

Pokud mu řeknete, ať si vybere, co chce k večeři, může to pro něj být další velmi těžké rozhodování.

V určité fázi může proto rodič převzít větší odpovědnost za plánování jídel, jejich přípravu, pravidelnost a nabídku dostatečných porcí. Ne jako trest nebo formu kontroly, ale jako dočasnou podporu, dokud dítě nebude schopné část odpovědnosti znovu převzít.

Jak velká podpora je potřeba, je individuální. Jinak budeme postupovat u desetiletého dítěte a jinak u sedmnáctiletého dospívajícího. Roli hraje také závažnost onemocnění, celkový zdravotní stav a současně i motivace dítěte ke změně.

A co když dítě pomoc odmítá?

To bývá pro rodiče asi jedna z nejtěžších situací. Dítě může říkat, že žádný problém nemá. Může být naštvané, že ho sledujete, a může odmítat konzultace s odborníky. Z pohledu rodiče pak může být velmi těžké vědět, jestli respektovat jeho přání, nebo trvat na tom, že pomoc potřebuje.

U PPP je důležité počítat s tím, že strach ze změny může být součástí samotného onemocnění. To, že dítě nechce pomoc, tedy nemusí znamenat, že ji nepotřebuje.

Pokud máte vážné obavy, můžete začít tím, že přijdete na konzultaci sami. Někdy je pro další postup velmi užitečné už jen společně projít, co jste si doma všimli a jak na to reagovat.

Nehledejte hned svou chybu

Když se objeví PPP, rodiče často začnou zpětně přemýšlet, co udělali špatně.

Jestli doma příliš mluvili o zdravém jídle. Jestli někdy komentovali váhu. Jestli měli dítě více kontrolovat. Nebo naopak méně. A někdy je to ještě těžší právě proto, že dítě roky jedlo úplně bez problémů. Jedlo pestře, mělo rádo sladké, chodilo si pro přídavek a rodina měla pocit, že vztah k jídlu je naprosto v pořádku. A potom se najednou něco změnilo.

Nemusíte proto hledat jednu konkrétní chybu, která všechno způsobila. Poruchy příjmu potravy mají více příčin a nevznikají kvůli jedné větě rodiče nebo jedné výchovné chybě.

Nezapomeňte ani na sebe

Žít s poruchou příjmu potravy v rodině může být velmi náročné a vyčerpávající. Jídlo se může stát zdrojem konfliktů a rodič může mít pocit, že už neví, co říct, co dovolit a kde nastavit hranici. Pocit, že celý den řešíte jen a jen jídlo.

Nemusíte všechno zvládnout sami. Je v pořádku požádat o pomoc dřív, než budete úplně vyčerpaní. A je v pořádku říct si o podporu i tehdy, když ještě nemáte jistotu, jak přesně situaci pojmenovat.

Kdy má smysl přijít na konzultaci?

Nemusíte čekat na diagnózu.

Pokud dítě výrazně omezuje jídlo, vynechává stále více potravin, má velký strach z přibírání, výrazně zvyšuje pohyb nebo se kolem jídla doma začíná točit většina vašeho společného života, je dobré situaci probrat s odborníkem. A první konzultace nemusí být s dítětem.

Můžete přijít nejdříve vy.

Společně se podíváme na to, co se změnilo, jak současné stravování vypadá a co můžete jako rodič udělat. Můžeme probrat konkrétní situace, které doma zažíváte, a hledat způsob, který bude pro vaše dítě i vaši rodinu zvládnutelný.